3.) Prohlídková štola Starý Martin a ŠTOLA NOVÝ MARTIN

Prohlídková štola Starý Martin je nyní spolu s městem Krupka zapsána na indikativním seznamu UNESCO jako Hornická kulturní krajina Krupka v projektu Montanregion Krušnohoří / Erzgebirge . V roce 2015 byla prohlášena za kulturní památku.

PROHLÍDKOVÁ ŠTOLA STARÝ MARTIN je jedno z nejvýznamnějších starých důlních děl krupského revíru spadající rovněž do revíru Steinknochen. Otvírá severozápadní část ŽÍLY LUKÁŠ, která v historických dobách náležela mezi nejdůležitější rudní žíly celého krupského revíru. Žíla Lukáš patří k mnoha plochým rudním žílám, uloženým v rulách krupského důlního revíru. Tyto žíly byly v historických dobách předmětem intenzivní těžby cínové rudy. ŽÍLA LUKÁŠ však měla výjimečný charakter. Její směrná délka je kolem 2 km a jedná se tedy o nejdelší cínovou rudní žílu v České republice a střední Evropě. Žíla Lukáš má ve většině svého průběhu větší mocnost, průměrně 15 - 20 cm. Bohaté zrudnění reprezentované kassiteritem dosahuje v některých úsecích až několik % cínu a je prakticky bez podílu nežádoucích sirníků, především arsenu. Bohatý úsek žíly Lukáš byl v nejstarších dobách těžen od jejího výchozu na den (viz. bod 12. - popis cesty na bod 13.) a posléze pak množstvím jam různých hloubek. V dolovém poli štoly Martin je žíla uložena 60-80 m pod povrchem terénu.

Nejstarší práce spadají pravděpodobně do 14. století a na povrchu po nich zůstalo mohutné pole odvalů. Důlní díla pochopitelně zastihla a těžila též méně významné cínové žilky v nadloží žíly Lukáš. Ze 14. stol. nejsou zachovány o báňském provoze téměř žádné písemné zprávy. Teprve krupský horní řád z roku 1482 se již zmiňuje o ražbě a udržování hluboké dědičné štoly Dürrholz (místně Duršlovka), jejíž ražba byla zahájena ke konci 60. nebo začátkem 70. let 15. století. Její ústí je cca 30 m pod štolou Martin a její průběh je znám pouze částečně z mapy J. Zechela z roku 1704. Větší část lze pouze rekonstruovat dle indicií v mapě a písemném materiálu. Jednalo se o dvě štoly o rozdílu úrovní cca 90 m. Prostoru dolů pod Komáří vížkou dosáhla dědičná štola až v polovině 16. století a její celková délka byla cca 1,5 km. V historických dobách byla několikráte zmáhána, naposledy v roce 1704, ale zmáhání se nepodařilo. V současné době je dědičná štola nepřístupná, ale její spodní úsek odvádí většinu důlních vod z celého prostoru štoly Martin. Prakticky do konce 18. století probíhala těžba žíly Lukáš četnými jámami s velmi malým plošným rozfáráním. V roce 1864 koupily krupské doly bánští Schiller a Lewald , kteří se pokusili o modernější a komplexnější otvírku hlavních rudních žil, mezi nimi též žíly Lukáš. Bylo započato s ražbou štoly Martin. Samotní podnikatelé konstatují ve svých pracích, že v roce 1868 je "štola Martin dlouhá již 120 láter (cca 227 m) a je jen několik málo láter pod žilou a s jistotou se očekává její naražení".

Po naražení žíly byla po žíle vyražena hlavní sledná chodba a z ní pak byly raženy dovrchní chodbice po úklonu žíly a další patrové sledné a měrné chodby. Takto vytvořené bloky byly pak těženy a vydobyté prostory založeny hlušinovým materiálem. Zajímavé bylo zjištění, že na žíle Lukáš byly vedle starých porubů, kde byla použitá prastará dobývací metoda "sázení ohněm", otvírány a následně dobývány dosti bohaté partie žíly, starými havíři nedotčené. Ti raději vyřizovali slabší žíly blíže povrchu a větším hloubkám se zpravidla vyhýbali. Po tomto zjištění se těžba cínových rud v 70. letech 19. století soustředila na dobývání bohatých partií žíly Lukáš ze štoly Martin. Z bezpečnostních důvodů již v této době a dále pak několikráte později nařizoval báňský úřad nutnost zřízení druhého vchodu do dolového pole. Toto bylo neúspěšně zkoušeno několikráte od doby podnikatelů Schillera a Lewalda a až do konce prací zmáháním jam König David nebo Lukáš.

Více o otevírací době, vstupném ap. štoly Starý Martin můžete nalézt na: www.krupka-mesto.cz/stola-stary-martin/d-1536

Umístění štoly Starý Martin a rozložení dalších okolních štol dle vizualizace České geologické služby

Důlní situace štoly Starý Martin

Areál štol Martin

Budova se zázemím pro návštěvníky štoly Starý Martin

Vstupní portál štoly Starý Martin

Ústí štoly Starý a Nový Martin z dronu

Podzemí štoly Starý Martin

Podzemí štoly Starý Martin

Jedno ze stanovišť prohlídkové trasy štoly Starý Martin

Podzemí štoly Starý Martin

Podzemí štoly Starý Martin

Cínonosná žíla Lukáš

Cínonosná žíla Lukáš

Venkovní muzeum důlní techniky před štolami Martin

Venkovní muzeum důlní techniky před štolami Martin

Venkovní muzeum důlní techniky před štolami Martin

Portál štoly Martin z roku 1916

Portál štoly Martin z roku 1855

ŠTOLA NOVÝ MARTIN byla založena v 60. letech minulého století v těsné blízkosti ŠTOLY MARTIN, aby prozkoumala ŽÍLU LUKÁŠ západně od původní štoly, přejmenované na STARÝ MARTIN a směřuje tudíž revír Preisselberg. Přibližně v polovině štoly, po prudkém odbočení proráží kontakt mezi preisselbergskou žulou a křemenným porfyrem. Mineralizace je zde téměř totožná s Cínovcem. Mohutná křemenná žíla mocná místy až 40cm obsahuje četné protáhlé dutiny s obsahem záhnědy a morioru. Hojně je zde zastoupen scheelit, wolframit,  fluorit a hematit. V dutinách porfyru a úklonných žil ke konci sledné jsou krásné krystaly ryzího bismutu, bismutinitu, goyazitu a ferberitu. Molybdenit se zde vyskytuje jen zřídka na čelbě. Zcela zde chybí kasiterit a apatit. Štola je propojena komínem s bývalým fluoritovým dolem 5.květen. Průzkum byl prováděn až do 80. let minulého století, kdy byla štola NOVÝ MARTIN uzavřena (dnes se v místě jejího ústí nachází připomínkový portálek s kovovou výztuží a kamenným obkladem).

Umístění štoly Nový Martin a rozložení dalších okolních štol dle vizualizace České geologické služby

Důlní situace štoly Nový Martin

Nově zazděný portál štoly Nový Martin

Mapa oblasti návrhu za nemovitou kulturní památku

Situace okolí štoly Starý Martin

Řez historickým hornickým revírem "Komáří vížka"

Od štoly Starý Martin půjdeme asi 150m po silnici Krupka-Horní Krupka směrem na Horní Krupku až po levé straně dojdeme k odstavnému placu, který lesníci používají ke stahu dřeva a turisté a houbaři k zaparkování svých vozů. Zde se dáme doleva a po lesní cestě jdeme směrem na západ. Všechny odbočky na levou stranu ignorujeme. Po dalších asi 150 metrech od silnice míjíme odbočku se směrovkou "PREISSELBERG" směřující vpravo vedoucí SZ směrem právě k revíru Preisselberg. Mi ji však přejdeme (tudy se budeme vracet později) a pokračujeme západním směrem po lesní cestě, mineme vývěr vody "U štoly" a po 350 metrech dojdeme na křižovatku cest s modrou turistickou značkou vedoucí JV směrem do Krupky k hradu Krupka (po ní jsme od hradu vycházeli) a SZ směrem na Přední Cínovec a další lesní cesty vedoucí k pile u štoly 5.květen. Zde již vlastně z modré turistické značky vidíme po pravé straně haldu štoly Preisselberg III. Tu když obejdeme nejlépe z pravé strany, dojdeme přímo k zazděnému portálu štoly Preisserberg III. ležící nad ní.

mapa převzata z mapy.cz