7.) Preisselberská pinka a důl Preisselberg I.

PREISSELBERSKÁ PINKA je jedna z největších a zároveň nejstarších (již v 16. století byla nazývána STAROU) povrchových dobývek v krupecké oblasti, se strmými, asi tři metry vysokými stěnami, která v současnosti připomíná zarostlý lom. Dobývka se skládá ze tří částí ražených ve výchozu žíly biotického greisenu směru SV-JZ, v granitovém porfyru a mikrogranitu. V jejím jižním okolí se po obou stranách cesty nacházejí ústí větracích komínů dolu Preisselberg I.

Umístění Preisselberské pinky a rozložení dalších okolních štol dle vizualizace České geologické služby

Nejstarší DŮL PREISSELBERG I., s ústím štoly v nadmořské výžce 700 m.n.m., která byla ražena už krátce před druhou světovou válkou směrem pod PREISSELBERSKOU PINKU,  v závěru roku 1944 byla znovu vyzmáhána  a byly v ní nafárány bohaté cínové rudy. Těžba probíhala i po druhé světové válce, koncem 60. let byla štola uzavřena.

Umístění štoly Preisselberg I. a rozložení dalších okolních štol dle vizualizace České geologické služby

Dále budeme pokračovat k naučnému bodu č.8.) Přírodní park Východní Krušné hory, CÍNOVECKÝ REVÍR a další hornické oblasti v okolí. Budeme-li stoupat lesní cestou, po které jsme přišli dál severním směrem, dojdeme po nějakých 250 metrech na asfaltovou silniču spojující Komáří vížku se Sedmihůrkami, Loupežníkem, Pčedním Cínovcem a Cínovcem, či Dubím. Vede zde zároveň žlutá turistická značka, cyklotrasa č.23 a Příhraniční hornická NS.Zároveň se již ocitáme v Přírodním parku Východní Krušné hory. Mi se zde dáme doprava (východním směrem) na Komáří vížku. Projdeme levotočivou zatáčku a po 130 metrech se ocitáme na křižovatce s červenou turistickou značkou, kde si povíme něco více k bodu č.8.).

mapa převzata z mapy.cz