Umístění štoly Antonín a rozložení dalších okolních štol dle vizualizace České geologické služby
Umístění štoly Dolní Antonín a rozložení dalších okolních štol dle vizualizace České geologické služby
Umístění štoly Teifer Antonistollen a rozložení dalších okolních štol dle vizualizace České geologické služby
Umístění štoly Fundschacht a rozložení dalších okolních štol dle vizualizace České geologické služby
Umístění štol č.4, č.5, č.6 a rozložení dalších okolních štol dle vizualizace České geologické služby
Dále budeme pokračovat k naučnému bodu č.13.) REVÍR KNÖTEL - Důl Večerní hvězda, důl Václav, důl Barbora, důl Prokop a další. STAROU HORNICKOU STEZKOU budeme sestupovat po žluté turistické značce dolu, směrem na Krupku. Jakmile dojdeme na rozcestí, u nejž se po pravé straně nachází vodárna, dáme se po lesní "Hasičské cestě" doleva (východním směrem). STARÁ HORNICKÁ STEZKA pokračuje od vodárny rovně dolu a po několika stovkách metrů ústí na hlavní silnici spojující Krupku s Horní Krupkou () - po ní však již nepokračujrme! V pravo od vodárny vede lesní pěšina k místní části zvané VE VÍSCE a dál k PROHLÝDKOVÉ ŠTOLE STARÝ MARTIN, zmiňované v bodě č.3.). Mi však pokračujeme po lesní "Hasičské cestě" dál směrem na východ a po zhruba 400 metrech vidíme po levé straně, téměř hned u cesty portál štoly LUKÁŠ (ta však nemá nic společné s žílou Lukáš, ani jámou Lukáš). Zhruba v 2/3 této trasy mineme po levé straně cesty malou ukloněnou skálu. Jde o ukázku skluzné plochy Krušnohorské zlomové linie. Zhruba 150m severně v kopci nad touto skálou, vystupuje výchoz žíly Lukáš na zemský povrch. O žíle Lukáš jsme si povídali více v bodě č.3. Ta však již spadá zase do revíru Steinknochen.
Po dalších asi 400 metrech (všechny přípoje lesních cest jak z prav, tak i zleva ignorujeme) přicházíme do místní části zvané KNETL, podle níž se jmenuje i celý zdejší revír. V oklolí je spousta dnes již špatně patrných šachet, štol a dalších zbytků po dolování. Na konci "KNETLU" se z pravé strany napojuje cesta se zeleným turistickým značením. V tomto místě se po levé sraně nachází nově zabezpečená a dobře prohlídnutelná jáma ŠACHTY SIEBENSCHLÄFER SACHT (SEDM SPÁČŮ). Zde cestu po které jsme doposud šli opustíme a tuto jámu nadejdeme po její levé straně starou, nevýraznou cestou, vedoucí do kopce SV směrem. Po zhruba 160 metrech kříží cestu terénní deprese, táhnoucí se od JV na SZ v délce několika stovek metrů. Jedná se o tzv. MAHLEROVU ŽÍLU. Chceme li-si MAHLEROVU ŽÍLU dobře prohlédnout, musíme z cesty sejít a dát se po této terénní depresi na JV. Cestou narazíme na několik dobře viditelných propadů, či dobývek. Nejlepší možnos k pozorování MAHLEROVI ŽÍLY se nachází zhruba po 90 metrech chůze podél této terénní deprese, těsně před 9.sloupem lanové dráhy z Bohosudova na Komáří vížku. Jinak pokračujeme dál po cestě (zde již spíše severním směrem), až po dalších zhruba 80 metrech narazíme na již lepší lesní cestu vedoucí z východu na západ. Zde se dáme doprava (východním směrem), podejdeme lanovou dráhu z Bohosudova na Komáří vížku a po nějakých 200 metrech stojíme před PROKOPSKÝM PNĚM. Od PROKOPSKÉHO PNĚ sestupujeme "údolím" již po lesní pěšině dou z kopce jižním směrem. Po zhruba 90 metrech míjíme po levé straně bývalý portál ŠTOLY PROKOP. Pod ŠTOLOU PROKOP se držíme lesní pěšiny ztáčející se vlevo (spíše JV směrem). Pokud by jsme šli po pěšině směřující rovně dolu (spíše jižním směrem), vyšli bychom nad výsypkou a portálem ŠTOLY BARBORA. Po dalíšch asi 170 metrech chůze po této pěšině stojíme na rozhraní druhé největší PINKY v Krupce ZWICKENPINGE a HALDY ZWICKENPINGE. Odtud máme dvě možnosti, jak se dostat na "Hasičskou cestu" a po ní pokračovat dál. První možností je pokračovat po pěšine jižním/JV směrem a po zhruba 120 metrech sestoupit u plácku s krmelcem a rozcestím se zelenou turistickou značkou vedoucí z JZ na SV, respektive ze západu na východ, na níž se ze severu napojuje neznačená lesní cesta. Zde se dáme doprava a již po zelené turistické značce obejdeme JZ směrem skalní ostroh, za nímž se cesta prudce stáčí doprava SZ směrem. Po zhruba 200 metrech od sestupu k plácku s krmelcem a chůze po "Hasičské cestě" stojíme pod HALDOU ZWICKENPINGE. Druhou možností je OPATRNĚ!!! sejít HALDU ZWICKENPINGE na "Hasičskou cestu". Odtud pokračujeme dál po "Hasičské cestě" po zelené turistické značce SZ směrem. Po 80 metrech stojíme před po pravé straně se nacházejícím portálu ŠTOLY BARBORA. Z její pravé strany se nachází dnes již né moc patrná její HALDA. Z levé strany ŠTOLY BARBORA se nachází skála, nad níž se nachází PRAPŮVODNÍ POVRCHOVÁ DOBÝVKA ŠTOLY BARBORA. Z levé strany této skály se nachází další, tentokráte dobře viditelná, zato ale zase né moc stabilní HALDA ŠTOLY BARBORA. Od této haldy máme ještě možnost sestoupit svahem pod "Hasičskou cestou" dolu, asi 60 metrů jižním směrem, k bývalé ŠTOLE VÁCLAV. Sestoupíme-li ještě dalších 30 metrů po svahu, dostaneme se na plošinu, na níž se nacházejí zbytky základů těžebních zařízení. Na západním okraji této plošiny, pod lanovou dráhou z Bohosudova na Komáří vížku, se nachází HALDA ŠTOLY VÁCLAV.