Na návštěvu k permoníkům

Úvod>5.) DŮLNÍ REVÍR VRCHOSLAV - Propadliny dolu František I.-III. a důl 5.Květen

4.) DŮLNÍ REVÍR VRCHOSLAV - propadliny dolu františek I.-iii. A DŮL 5.květen

DŮLNÍ REVÍR VRCHOSLAV, nejmladší z krupeckých revírů, se nachází západně na svahu Krušných hor, nad dnes již městskou částí města Krupky, Vrchoslaví. Jedná se o fluoritové ložisko těžené v letech 1953 - 1969. Ložisko se nachází v kontaktní zóně teplického křemenného porfyru s ortorulami. Nachází se zde několik strmých fluoritových žil ve směru jv. - sz. Mocnost žil je od 10 cm až do 1m a s hloubkou se zmenšuje. Ložisko bylo otevřeno třemi hlavními štolami - 5. květen, František I., František II. a několika menšími díly.

NA DOLNÍ MAPCE JE PRO PŘEDSTAVU HUSTOTY DŮLNÍCH DĚL V DŮLNÍM REVÍRU VRCHOSLAV VIZUALIZACE DLE ČESKÉ GEOLOGICKÉ SLUŽBY

Horní část revíru Vrchoslav byla otevřena ŠTOLAMI FRANTIŠEK I. - III. Štoly jsou dnes zavalené s četnými PROPADLINAMI, kde vystupují žíly na povrch.

Umístění štoly František I.- III. a rozložení dalších okolních štol dle vizualizace České geologické služby

Propadliny dolů František

Spodní část revíru Vrchoslav byla otevřena ŠTOLOU 5.KVĚTEN. Štola měla dvě patra -1 a 1 a dovrchní ražbu až na důlní pole František, po kterém zbyly na povrchu četné hluboké propadliny. Za fluoritovými dobývkami pak byla ražena průzkumná chodba, která je dlouhá 2,5 km. Jedna z čeleb vede až pod Komáří vížku za účelem ověření zdejšího zrudnění a druhá míří směrem k Cínovci. Chodbou bylo přibližně po 1km naraženo bohaté ložisko molybdenitu, který vyplňuje pukliny v křemenné žíle. Také byl vyražen komín do štoly Nový Martin. Provoz štoly 5. květen byl ukončen v 80. letech.

Žíly tvoří křemen - fluorit - barytová výplň, přičemž střed žil tvoří fluorit a okraje křemen, který je často hematitizován. Žíly blízko povrchu jsou prorostlé tabulkami růžového a bílého barytu. Místní fluorit má medově žlutou, zelenou, fialovou, bezbarvou a vzácně modrou barvu. V době těžby se zde vyskytovaly pověstné až 15 cm krychle fluoritu. Dnes se zde dají na povrchu vzácně najít až 4 cm nedokonalé a neprůsvitné krychle. Dokonalé a průhledné krychle jsou max. 2 cm velké. Baryt většinou tvoří malé asi 5 mm růžice narůžovělých lupenitých krystalů. Max. tvoří bílé až 4 cm tlustě tabulkové krystaly. Křemen tvoří až 5 cm dlouhé krystaly často silně porostlé hematitem. Vzácně se vyskytují až 2 cm dlouhé nedokonalé pyramidální krystaly světle fialového ametystu.

Dalšími nalezitelnýmy minerály jsou bornit, chalkopyrit, chalkozín, jarosit?, pyrit, sádrovec, torbernit, kamiokit, autunit, biotit, bismut, kasiterit, ferrimolybdenit, molybdenit a molybdit.
Zajímavá je také poloha s Cu mineralizací zastižená ve štole 5. květen. Vyskytovaly se zde až 3 cm velké plíšky a impregnace ryzí mědi a měděné sekundáry - červené povlaky kupritu, chryzokolu, malachitu, azuritu a aurichalcitu.

Další zajímavostí na dole 5.květen byl výzkum možnosti využití důlních vod po těžbě rud jako alternativní zdroje pitné vody v období sucha

V této lokalitě byla v minulosti hlubinná těžba rud cínu a molybdenu, živce a fluoritu. Důlní vody jsou vypouštěné z bývalého dolu Vrchoslav (5.květen) do Zalužanského potoka. Roční průtok je zde, vztaženo k roku 2011, 520344 m3. Jako potenciální zdroj vody ho lze využít pro cca 13 008 obyvatel. V tabulce jsou uvedeny ukazatele, u kterých byla v porovnání s požadavky na pitnou vodu překročena mezní hodnota.

Tabulka s ukazateli s nadlimitními hodnotami v důlní vodě bývalého dolu Vrchoslav (5.květen) porovnání s legislativními požadavky na pitnou vodu

Ukazatel	Jednotka	Požadavky na pitnou vodu	Důlní vody z dolu 5.květen
fluoridy	mg.l-1	1,5	3,74
hliník	mg.l-1	0,2	0,21

V případě hliníku se jedná o zanedbatelné překročení mezní hodnoty. Fluoridy přesáhly nejvyšší mezní hodnotu o více než 2 mg.l-1. Úprava důlní vody v případě použití jako vody pitné by měla být zaměřena především na snížení koncentrace fluoridů. Naměřená koncentrace fluoridů řadí tuto vodu mezi tzv. fluorové vody. Pro balené přírodní minerální vody je nejvyšší přípustná hodnota 5 mg.l-1[1], tzn., že je možné její využití jako vody minerální. Rovněž by bylo možné touto vodou dotovat zdroj pitné vody v poměru, který zhodnotí její vlastnosti.

Umístění štoly 5.květen a rozložení dalších okolních štol dle vizualizace České geologické služby

Důlní situace štoly 5.květen

Ústí štoly 5.květen

Podzemí štoly 5.květen

Podzemí štoly 5.květen

Zimní výzdoba štoly 5.květen

ŠTOLA č.1 (UČŇOVSKÁ) o rozměrech ústí 2,4x2,0m a délce 100m je ne moc známá štola, nacházející se," i nenacházející se" v důlním revíru Vrchoslav. Je to dáno tím, že důlní revír Vrchoslav jako takový vznikl vlastně až v 50. letech 20. století. Zatím co ve štole č.1 (Učňovské), se těžilo již v 19. století, možná i dříve. Původně se zde těžili pouze Cu rudy. Až ve 20. století se zde přešlo na těžbu fluorit-barytové suroviny, která skončila po roce 1945. Na základě zprávy o výsledku výzkumu kazivcových žil ve Vrchoslavi geologickým a sondážním průzkumem, bylo zjištěno na jižním svahu revíru Vrchoslav 7 fluoritových žil proměnlivé délky a mocnosti. Výpočet zásob fluoritu na lokalitě Vrchoslav za období 1951-1952 byla 212 kt zásob CaF2 o kovnatosti 56,26-64,77%.

Dále budeme pokračovat k naučnému bodu č. 6.) PREISSELBERSKÁ VYHLÍDKA A DŮL PREISSELBERG II. Je jedno kam až jsme došli. Ať je to jen k první propadlině dolů František od štoly Preisselberg, nebo až ke štole 5.květen, stále se budeme vracet po stejné trase, jako jsme přicházeli. Dojdeme až k první odbočce tentokráte již však do leva od silnice Krupka-Horní Krupka, zmiňované v předchozím popisu cesty a označené směrovkou PREISSELBERG. Zde právě odbočíme do leva a začneme stoupat SZ směrem ke štole Preisselberg II. Zhruba po 450 metrech chůze sejdeme z lesní cesty pěšinou vlevo (západním směrem) a asi po 20 metrech dojdeme k Preisselberskému prameni. Dáme-li se odtud JZ směrem, dojdeme za dalších 20 metrů k Preisselberské vyhlídce, která se nachází na samém temeni haldy štoly Preisselberg II. Od tud jsou krásné výhledy na Teplicko a České středohoří. Dáme-li se naopak od Preisselberského pramene SZ směrem, dojdeme po pár desítkách metrů ke štole Preisselberg II.

mapa převzata z mapy.cz

Vyhledávání

Vytvořte si web zdarma!Webnode