13.) DŮLNÍ REVÍR KNÖTEL - Důl Večerní hvězda, důl Václav, důl Barbora, důl Prokop a další

DŮLNÍ REVÍR KNÖTEL, zvaný někdy také KNÖDEL, se rozkládá severně nad Krupkou, pod dnešní lanovou dráhou z Bohosudova na Komáří vížku. Je to druhý nejvýznamnější revír celé krupecké oblasti. Cinowolframové zrudnění se zde vyskytuje v rulovém plášti granitu a je vázáno především na plošně uložené, v menší míře i na strmé greisenové žíly. Svou jihovýchodní částí sem například zasahovala plochá ŽÍLA LUKÁŠ (více např. bod 12. a 3.), důležitá byla i MAHLEROVA ŽÍLA a mnohé další. Nachází se zde rovněž aplitový žilník (křemen-topazový greisen), po jehož odtěžení zůstala povrchová dobývka-pinka, zvaná ZWICKENPINGE, o rozměrech 50x35m, která existovala již v 16. století. Vzácně se zde vyskytly i žilky se stříbronosným galenitem.

Revír KNÖTEL byl pravděpodobně již od 14. století rozfárán desítkami menších, většinou nehlubokých důlních děl, po nichž se dosud v terénu zachovalo velké množství štol a jam s odvaly různého stáří. Od 16. století se uplatňoval průzkum a následná těžba pomocí dvojjam, dokumentovaných například v oblasti  dolu STARÝ VENDELÍN. V 17. až 19. století byly na Knötlu hloubeny jednotlivé jámy a štoly, roztroušené po celé ploše revíru, případně doly otevřené krátkou štolou a jámou. Z této doby pochází například DŮL JACOBS FAHRT, ŠTOLA SEDMI SPÁČŮ (SIEBENSCHLÄFER), ŠTOLA JUDA a nebo ŠACHTA ALT IGNAZI. Podzemí těchto dolů je dnes většinou nepřístupné. Do závěru této etapy  patří pravděpodobně delší štoly a hlubší jámy, projevující se velkými odvaly (GLÜCK AUF, VENDELIN, ALTER ABENDSTERN, JOSEF). Nejhlubší dobývky v revíru Knötel dosahovaly hloubky kolem 30-50m.

Za druhé světové války a po ní se předmětem zájmu kromě greisenů stalo i těleso pegmatitu vyskytující se v nadloží skrytého tělesa lithného albitického granitu, ze kterého byl získáván molybdenit a draselný živec. Úsek byl otevřen soustavou čtyř  nad sebou ležících, od roku 2013 památkově chráněných štol (od shora štol PROKOP, BARBORA, VÁCLAV a VEČERNÍ HVĚZDA) nacházejících se pod lanovou dráhou z Bohosudova na Komáří vížku. Těžba byla ukončena v roce 1956.

V prostoru pod lanovou dráhou z Bohosudova na Komáří vížku se kromě pozůstatků novodobích prací na živcovo-molybdenovém dolu z 20. století nachází obrovské množství historických důlních děl z 18. až 19. století, i starších (DŮL JACOBS FAHRT, ŠTOLA GLÜCK AUF, ŠTOLA JUDA, ŠACHTY OBER ABENDSTERN SCHACHT I. a II., ALT IGNAZI aj.). K nejvýznamnějším z nich patří i propadlina zvaná ZWICKENPINGE - o této propadlině si povíme více o pět článků níže.

NA DOLNÍ MAPCE JE PRO PŘEDSTAVU HUSTOTY DŮLNÍCH DĚL V DŮLNÍM REVÍRU KNÖTEL VIZUALIZACE DLE ČESKÉ GEOLOGICKÉ SLUŽBY

ŠTOLA PROKOP byla otevřena na začátku druhé světové války na horizontu 561,86 m.n.m. a soustředila se především na průzkum molybden-živcových dolů a částečně těžila mohutný křemenný peň nad štolou, vycházejíci na povrch a horní část živcové kopule. Předmětem těžby byl molybdenit a živec. Ze štoly je zachována hlavní sledná končící komínem do štoly BARBORA a rozrážka na živcové těleso. Křemenná žíla na kříži je situována v rulovém tělese, jehož dutiny obsahují hojný křemen, molybdenit, fluorit, apatit a topaz. V živcové rozrážce je pak hojný skoryl. Po druhé světové válce byl tento prostor otevřen třemi horizonty a slepou jámou ze štoly PROKOP. Nad štolou se nachází výchoz křemenného pně, tzv. PROKOPSKÝ PEŇ (viz. o pět odstavců níže).

ŠTOLA BARBORA byla založena v nadmořské výšce 509,99 m.n.m. v roce 1940, původně měla podsednout zduření křemenného tělesa. Štola byla důležitá pro třídění a těžbu ručně těženého živce z pegmatiticko-pneumatolytického tělesa, po kterém zbyly obrovské vydobyté prostory tzv. malý a velký porub. Výška velkého porubu dosahuje mnohde 15m, délka asi tak 50m a šířka cca 20m. Dobývání nad a pod štolou bylo umožněno spojením štol BARBORA a VÁCLAV strmou úpadnicí. V křemenných žilách porubu jsou časté krystaly bílého Křemene, modrého Fluoritu, Biotitu a Bi minerálů (Bizmut, Bizmutin, Krupkait a Kettnerit), dále je zde Scheelit, Wolframit, Kasiterit a Sfalerit. Bizmutin zde vytváří až 6 cm dlouhé šedé nebo stříbrné jehlice. Probíhala zde i těžba rud molybdenu, cínu, wolframu a lithia. Ústí štoly je v současnosti zajištěno ocelovými vraty. Nad i pod štolou se nachází řada hald s rubaninou z této štoly.

Ražba ŠTOLY VÁCLAV začala koncem roku 1948 s cílem objevit pokračování pegmatitových žil směrem do hloubky. Ústí štoly je dnes v lesním terénu jen stěží patrné.

Původní ŠTOLA VEČERNÍ HVĚZDA (ABENDSTERN) byla založena v nadmořské výšce 441 m.n.m. již v historickém období. Jako jedna z nejdůležitějších štol v revíru Knötel, odkrývající hlavně granit s greisenovými zónami s cínovou mineralizací, byla znovu otevřena v roce 1913, už v únoru 1914 však byly práce zastaveny. Nakrátko byla obnovena v roce 1928 a poté znovu od roku 1948. V 50. letech minulého století byla o několik metrů níže pod původním ústím vyražena nová štola, nazvaná nejdříve VÁCLAV II., nebo NADĚJE a později pojmenována na VEČERNÍ HVĚZDA. Veškeré práce byly ukončeny v roce 1953.

Umístění štoly Večerní hvězda (Naděje / Nová) a rozložení dalších okolních štol dle vizualizace České geologické služby

Umístění štoly Večerní hvězda II. (Stará) a rozložení dalších okolních štol dle vizualizace České geologické služby

PINKA A HALDA ZWICKENPINGE (pravděpodobně z původního ZWITTERPINGE) je jedna z nejstarších, nejvýznamnějších a druhá největší z pinek v krupeckém revíru. Propadlina (pinka), nacházející se nedaleko štoly Barbora, je pozůstatkem povrchového provozu a existovala již počátkem 16. století. Nacházel se zde aplitový žilník (křemen-topazový greisen), po jehož odtěžení zůstala povrchová dobývka-pinka, zvaná ZWICKENPINGE, o rozměrech 50x35m. Vzácně se zde vyskytly i žilky se stříbronosným galenitem. Roku 1913 byla zkoumána rýhami a je podsednuta štolou GEWELBTER. Halda (odval) pinky Zwickenpinge se nachází těsně u "Hasičské cesty" a dnes slouží jako významná mineralogická lokalita.

PROKOPSKÝ PEŇ se nachází nad štolou Prokop. Jedná se o odkryv výchozu křemenného pňe (odkud pocházely nádherné vzorky molybdenitu a apatitu) sahajícího až na úrověň štoly Prokop a rulového tělesa, kde se i dnes dají najít pěkné topazy a apatity. V dutinách křemenné žíly  můžeme najít také fluorit, florencit, anatas, zrníčka bismutu, Bi okry, tennantit a chalkopyrit.

ŽÍLA MAHLER je povrchová dobývka dlouhá asi 130m, nacházející se severozápadně od štoly Barbora, pár metrů západním směrem od 9. sloupu lanové dráhy z Bohosudova na Komáří vížku.

ŠTOLA VINCENC - podsedává celý důlní revír Knötel a díky tomu se v pozdější době začala využívat jako dědičná štola k odvodu vod z revíru. I v dnešní době je možé pozorovat vydatné výtoky z její útrob.

ŠTOLA SEDMI SPÁČŮ (SIEBENSCHLÄFER SCHACHT)  je ukázkou pozdějšího rozfárání původní středověké štoly. Novější práce jsou zřejmě ze 17. a 18. století. Toto dílo je opravdový labirynt a úzké chodby sledují žilníky a odžilky v houževnaté rule. Díky své rozfátanosti je možné se ještě dnes dostat do její útrob několika vstupy. V nejstarších částech se lze pohybovat jen po čtyřech. Žilníky jsou zde bohaté na kasiterit a chalkopyrit, dále se zde vyskytuje galenit, apatit, topaz, anglesit a sporadicky i fluorit.

Nad "Hasičskou cestou" se nachází dobře přístupné ústí odvětrávacího Komínu I. z tohoto důlního komplexu, o rozměrech 2m x 1,5m, krerý je zabezpečen mříží a dobře přístupný k prohlídce.

DALŠÍ Z VÝZNAMNÝCH DŮLNÍCH DĚL V REVÍRU KNÖTEL JSOU:

ŠTOLA LUKÁŠ, nacházející se v revíru Knötel, nemá nic společného s významnějším dolem Lukáš v revíru Preisselberg, jež se snažil nafárat v Krupském revíru nejvýznamnější žílu Lukáš. Schodnost jmen je způsobena jednak obrovskou rozfáraností Krupského revíru v průběhu staletí a jednak samotným množstvím revírů v Krupce. S tímto jevem se však setkáváme poměrně často. Štola Lukáš se nachází přímo u "Hasičské cesty" na její levé straně, vedoucí od Hornické stezky (žlutá turistická trasa) do osady Knetl a dále (po zelené turistické trase) ke štole Barbora.

JÁMA OBERE MUTTER GOTTES 

JÁMA OBER ABENDSTERN SCHACHT I., OBER ABENDSTERN SCHACHT II. A ABENDSTERN jsou jedněmi z nejstarších důlních děl nejen v revíru Knötel, ale i v celém Krupeckém revíru.

ŠTOLA JUDA STOLLEN s rozměry ústí 1,5x1,0m a délkou 160m je jedním z nejstarších důlních děl nejen v revíru Knötel, ale i v celém Krupeckém revíru.

ŠTOLA REGINA A REGINA II. je

ŠACHTA OBERER ECK je nejvýchodnějším z větších a významnějších důlních děl v Krupeckém revíru. Nachází se severně od cesty vedoucí ke startovišti paraglidingu.

JÁMA ALT IGNAZI

ŠACHTA ALTER CHRISTOPH se nachází hned po levé straně cesty za jejím prudkým ohybem směram na štolu Barbora (západním směrem). Dnes je zabezpečena mříží, takže si ji můžeme bezpečně prohlédnout z blízka.

GLUCKÄUF STOLLEN

JÁMA JACOBS FAHRT

ŠTOLA VENDELÍN (WENDELIN STOLLEN) je zajímavá tím, že se v ní nachází vzácný minerál Erytrín. Tento minerál se v ČR nachází pouze v Severních čechách na lokalitách Krušných hor a to na Měděnci a v Krupce (štoly Starý Martin a VENDELÍN), kde tvoří typické práškové povlaky. Erytrín má výrazně růžovou až nafialovělou barvu. Většinu se nachází ve formě zploštělých prizmatických krystalů nebo práškových povlaků v oblasti oxidace kobalt-nikl-arzenové mineralizace ("kobaltový květ").

JÁMA SILBERBUCHER se nachází v osadě Knetl, přímo po pravé straně "Hasičské cesty" vedoucí od Hornické cesty ke štole Barbora, asi 100m před napojením zelené turistické trasy. S těžbou cín-wolframové rudy se zde skončilo v 19. století. Analýza z roku 1956 vyčíslila 1137 t zbytkových zásob molybdenové rudy o kovnatosti 0,335% a 93 367 t pegmatitu s proměnlivým obsahem čistého K-živce.

JÁMA TAGESCHACHT

JÁMA UNTERE ALTE SILBERBUCHER

ŠTOLA MUTTER GOTTES STOLLEN

Dále budeme pokračovat k naučnému bodu č.14.) Od západnější HALDY ŠTOLY BARBORA, nacházející se přímo u lanové dráhy Bohosudov-Komáří vížka, již podejdeme, budeme pokračovat "zpět" po "HASIČSKÉ STEZCE" západním směrem. Po asi 200 metrech, se dostaneme ke křižovatce lesních cest zmiňované v bodě č.12.). Zde se dáme doleva a pokračujeme stále po zelené turistické značce přes místní část zvanou Knetl.  Po zhruba 450 metrech narazíme, na po pravé straně cesty samostatně stojící dům se zahradou. Před ním se dáme doprava (po pravé ruce se nachází Žabí jezírko a odbočka ke Kořenovému prameni) a sestupujeme dobře znatelnou, V MAPÁCH VŠAK NEZAZNAČENOU, úvozovou cestou dolu k hlavní silnici z Krupky do Horní Krupky (Pozor: střední část cesty bývá velmi často podmáčena od vyvěrajícího pramene (možná pokračování Kořenového pramene) a tudíž pokud se nechceme namočit, musíme jít opatrně po (spíše pravém) okraji cesty). Po zhruba 250 metrech sejdeme k "točně autobusů" a autobusové zastávce Krupka,,Husitská u hlavní silnice z Krupky do Horní Krupky. Zde se dáme doprava a po hlavní silnici po 150 metrech dojdeme k bodu č.14.) a STŘÍBRNÉ ŠTOLE-ŠTOLE MATKY BOŽÍ.

mapa převzata z mapy.cz