6.) důl Preisselberg II., PREISSELBERSKÁ VYHLÍDKA A DŮL LUKÁŠ

DŮL PREISSELBERG II., založený v nadmořské výšce 626 m.n.m., stejně jako důl Preisselberg III. byl ražen od roku 1954. Také zde byly zjištěny bohaté rudy cínu, které pak byly těženy do konce 60. let. Práce však v první fázy nebyly příliž úspěšné a byly zastaveny. Byly provedeny nové vrty z povrchu a to západním směrem k Horní Krupce. Sondy byly úspěšné a byl ražen překop směrem k vrtům. Byla naražena žíla s velmi vysokou kovnatostí a štola byla poté uzavřena a je evidována jako státní zásoby cínu. Štola byla několikráte vyzmáhána mineralogy a na světlo se dostaly nejlepší vzorky krystalovaných kasiteritů z Krupky ve velmi hojném počtu. Krystaly zde dosahovaly běžné velikosti 2cm. Z dalších minerálů se zde nacházel bismut, wolframit, topaz a arsenopyrit.

Umístění štoly Preisselberg II. a rozložení dalších okolních štol dle vizualizace České geologické služby

PREISSELBERSKÁ VYHLÍDKA je vlastně  odval  štoly PREISSELBERG II. situovaný tak, že se z jeho rozsáhlé pošiny naskýtají nádherné výhledy na Teplickou pánev, západní část Českého středohoří a částečně Mostecko. Mezi Preisselberskou vyhlídkou a ústím štoly Preisselberg II., se přibližně v prostředku jejich pomyslného klínu směrem k cestě nalézá PREISSELBERSKÝ PRAMEN. Jedná se  spíše o soustavu pramenů, jejichž původ s největší pravděpodobností souvisí s odvodněním štoly Preisselberg II.

JÁMA LUKÁŠ

Ústí jámy Lukáš o rozměrech 1,5m x 1,5m je zabezpečeno mříží, takže se dá do jeho útrob přes mříž bezpečně podívat. Jáma je hluboká 70m a provoz zde byl ukončen před rokem 1945. Původně byla jáma těžena ve snaze nafárat v Krupském revíru nejvýznamnější žílu Lukáš. Z bezpečnostních důvodů již v době podnikatelů Schillera a Lewalda a dále pak několikráte později nařizoval báňský úřad nutnost zřízení druhého vchodu do dolového pole. Toto bylo neúspěšně několikráte zkoušeno až do konce prací zmáháním jam König David nebo právě Lukáš.

Umístění jámy Lukáš a rozložení dalších okolních štol dle vizualizace České geologické služby

Větrací komín z jámy Lukáš

Dále budeme pokračovat k naučnému bodu č.7.) PREISSELBERSKÁ PINKA A DŮL PREISSELBERG I. Vrátíme se zpět na lesní cestu po které jsme přišli a budeme po ní pokračovat vzhůru do kpce severním směrem. Po asi 120 metrech dojdeme na křižovatku lesních cest. Pokud máme zájem, můžeme si udělat odbočku v pravo a pokračovet po cestě východním směrem, až po skoro sedmistech metrech dojdeme ke ŠTOLE LUKÁŠ. Ta se nachází pár metrů v levo od cesty. Jinak poračujeme stále rovně vzhůru do kopce a za dalších asi 150 metrů odbočuje z této cesty v levo (západním směrem), již zarůstající lesní cesta. Po této cestě dojdeme po několika desítkách metrů do oblasti štoly PREISSELBERG I. Ta se nachází kousek od cesty po levé straně. Je však v terénu těžko k nalezení a idetifikovatelná. V okolí jsou však již patrny nezčetné propadiny. Po návratu zpět na hlavní lesní cestu, dojdeme po dlších necelých 250 metrech chůze po této lesní cestě vzhůru do kopce k, po levé straně ležící, nepřehlédnutelné PREISSELBERSKÉ PINCE. Těsně před touto pinkou, se po obou stranách této cesty dají nalézt ústí větracích komínů dolu Preisselberg I.

mapa převzata z mapy.cz