4.) dŮLNÍ REVÍR PREISSELBERG A  Důl Preisselberg III.

DŮLNÍ REVÍR PREISSELBERG se nachází severozápadně od Krupky, na severu sousedí s menším REVÍREM GÜNTHER, na východě s REVÍREM SEINKNOCHEN a na jihu pak s novodobým REVÍREM VRCHOSLAV. Původně se revír nazýval PREUSSENBERF a v 16. století zde byla řada menších dolů, z nichž nejvýznamnější byly doly HOCKEN, KRÁL DAVID, LEONARD, MARTIN, ONDŘEJ A 14 POMOCNÍKŮ, existovala zde také propadlina zvaná PREISSEBERSKÁ PINKA, která jíž tehdy byla označována za starou. O PREISSELBERSKÉ PINCE si více povíme na zastávce naučného bodu č. 7.). Většího významu dosáhl revír až při novém ložiskovém průzkumu ve 20. století.

Před druhou světovou válkou a zvláště pak v 50. a 60. letech minulého století zde bylo při geologickém průzkumu objeveno dosud nedotčené ložisko cínu, které bylo hornicky ověřeno systémem tří nad sebou umístěných ŠTOL PREISSELBERG I., II. A III. Pro Krupku neobvyklé ložisko masivních cínových rud se vyskytuje na kontaktu preisselberského mikrogranitu, teplického ryolitu a rul, jde o těleso délky 100m protažené ve směru SZ-JV, které obsahuje jemně rozptýlený kasiterit a sulfidy mědi, vizmutu a molybdenu.

NA DOLNÍ MAPCE JE PRO PŘEDSTAVU HUSTOTY DŮLNÍCH DĚL V DŮLNÍM REVÍRU PREISSELBERG VIZUALIZACE DLE ČESKÉ GEOLOGICKÉ SLUŽBY

DŮL PREISSELBERG III. je asi nejsnáze dostupný důl z preisselberské soustavy. Jak se k němu dostat, jsme si popisovali v předchozím naučném bodě. Důl byl ražen zhruba 70m pod úrovní štoly č. II a otevřel menší žíly a odžilky s nevalnou kovnatostí. Stejně jako štola II. je bohatá na sirníky, převším arsenopyrit. Za pozornost zde kromě kasiteritu patří také topaz, malachitové výkvěty a drobná zrna ryzího bismutu. Nově zde byl objeven Mixit/Agardit, Skorodit, Bariu-farmakosiderit.

Umístění štoly Preisselberg III. a rozložení dalších okolních štol dle vizualizace České geologické služby

Důlní situace štoly Preisselberg III.

Ústí štoly Preisselberg III.

Halda pod štolou Preisselberg III.

Dále budeme pokračovat k naučnému bodu 5.) REVÍR VRCHOSLAV - PROPADLINY DOLŮ FRANTIŠEK I.-III. A DŮL 5.KVĚTEN. Od štoly Preisselberg III. seběhneme zpět na křižovatku lesních cest, ale nevydáme se po lesní cestě vedoucí k pile u štoly 5.květen, jak by se mohlo zdát, neboť bychom minuli nejkrásnější partie propadů dolů František I.-III., ale dáme se asi 60 metrů JV směrem po modré turistické značce. Zde již začíná složitější situace na orientaci. Z cesty odbočíme doprava a lesem jdeme západním směrem. Po zhruba 20 metrech již vidíme první propadlinu dolů František ohraničenou dřevěnými zábranami. Pokud chceme a jsme si jistí svou orientací v terénu, můžeme pokračovat dále. Pokud ne, zde pro nás prozatím cesta končí. Budeme-li ale pokračovat jdeme po pravé straně (severní) propadliny až na její konec. Zde sejdeme asi 20 metrů prudce z kopce do údolíčka a jeho středem scházíme směr jih. Po necelých 100 metrech křížíme další propadliny dolů František táhnoucí se od východu na západ, nebo spíše tvořící hodně rozevřené písmeno V, jehož horní vrcholy míří SZ a SV směrem a jejichž pomyslný klín leží na jihu. No, a pokud ještě nemáme dost, můžeme pokračovat údolím na jih, až po asi 450 metrech dojdeme na lesní cestu. Zde se dáme doprava (na západ) a po dalších 100 metrech stojíme před pilou Vrchoslav, na jejímž pozemku se nachází štola 5.květen. Chceme-li štolu spatřit, musíme pilu obejít po silni 200m po jejím jižním okraji. Přejdeme Zalužanský potok, jehož počátek je vlastě výtok ze štoly 5.květen a křižovatce cest vedoucích z jihu na sever. Mi se zde dáme doprava severním směrem a po dalších asi 100 metrech můžeme přes západní vjezdovou bránu do pily spatřit portál štoly 5.květen.

mapa převzata z mapy.cz