12.) STARÁ Hornická stezka a Rýžoviště Krupského potoka

Východní částí revíru STEINKNOCHEN, v podstatě celým údolím Krupského potoka od Horní Krupky, respektyve od v předešlém bodě zmiňované ŠTOLY ANTONISTOLLEN na severu, až po hlavní silnici spojující Krupku s Horní Krupkou na jihu, probíhá STARÁ HORNICKÁ STEZKA, která sloužila k přepravě rudy a k přístupu k dolům. Dnes je tato stezka jednou z komponet zařazených jako Hornická krajina Krupka na seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. V opěrných zíkách při cestě byly nalezeny kameny s různými napisy a datací 1765 a 1894, založení stezky je však nepochybně staršího data. V současnosti se tato stezka používá jako zkratka pro pěší turisty stoupající z Krupky na Komáří hůrku a je součástí Přihraniční naučné hornické stezky z Krupky do Altenbergu a Geisingu.

Poblíž této ztezky se nacházejí i tři další odvodňovací a těžební štoly, spadající rovněž do revíru STEINKNOCHEN, tzv. antonínské štoly. HOŘEJŠÍ ŠTOLA ANTONÍN, zvaná též ŠTOLA JOSEF,  s ústím v úrovni 647 m.n.m. PROSTŘEDNÍ ŠTOLA ANTONÍN, založená v úrovni 567 m.n.m., která byla vyzmáhána ještě v roce 1928 a byla po ní těžena jalovina na povrch a DOLNÍ ŠTOLA ANTONÍN s ústím ve výšce 535 m.n.m.

ARCHEOLOGICKÝ PRŮZKUM - Na rozsáhlém odvalu štol DOLNÍ ANTONÍN a TIEFER ANTONISTOLLEN a v okolí štoly HORNÍ ANTONÍN, se v letech 2012-2013 prováděl archeomontání průzkum. Mimo archeomontánního průzkumu již zmiňovaných štol a jejich okolí, probíhal průzkum i v oblasti celého odvalu štol, kde byly nalezeny fragmenty hornického a rýžovníckého náčiní, jako třeba části hornických kahanů, mlátků, želízek, nebo i střepy nádobí, které horníci používaly při jídle a to z širokého období od 15. do 19. století. Objeveny byly i zbytky dřevěné kovárny, kde se nalezli mimo některých částí kovářského náčiní a polotovarů i zbytky dřevěného uhlí z kovárny. Dalším zdejším objektem archeomontánního průzkumu byly zbytky TŘÍDÍRNY RUDY. Tato kamenná stavba, jejíž zbytky se nacházejí v JV části odvalu, sloužila k třídění a hrubé úpravě zde vytěžené rudy, před jejím dalším transportem.

RÝŽOVIŠTĚ KRUPSKÉHO POROKA - Souběžně s hornickou stezkou protéká Krupský potok, podél nějž se v minulosti, ještě před hlubinným dobýváním, rýžovaly cínové rudy. Ještě dnes se zde dají vyjímečně nalézt stopy biotitu, bismutinu a kasiteritu.

ŠTOLA ANTONÍN

Umístění štoly Antonín a rozložení dalších okolních štol dle vizualizace České geologické služby

ŠTOLA DOLNÍ ANTONÍN je v současnosti asi nejzachovalejší štola z antonínské soustavy. V nedávné době ji ještě SČVK používali jako vodárenské dílo (tzv. Vodárenská štola), v současné době opuštěné. Do štoly Dolní Antonín se vlévá spousta okolních povrchových vod, které jsou odváděny někam neurčito. S velkou pravděpodobností jeden z vývěrů vody o několik desítek metrů níže, pod odvalem štoly Dolní Antonín napájející Krupský potok může, být vyustěním z této štoly.

Umístění štoly Dolní Antonín a rozložení dalších okolních štol dle vizualizace České geologické služby

ŠTOLA TIEFER ANTONISTOLLEN byla třetí štolou z tzv. Antonínské soustavy. Nacházela se pár metrů JV od štoly Dolní Antonín. Dnes je nepřístupná.

Umístění štoly Teifer Antonistollen a rozložení dalších okolních štol dle vizualizace České geologické služby

ŠTOLA FUNDSCHACHT 

Umístění štoly Fundschacht a rozložení dalších okolních štol dle vizualizace České geologické služby

ŠTOLY č.4, č.5, č.6 se nacházejí asi 100m východně až JV od osady Ve Vísce. Jde o tři šoly vedle sebe táhnoucí se ve směru JV-SZ.

Umístění štol č.4, č.5, č.6 a rozložení dalších okolních štol dle vizualizace České geologické služby

Dále budeme pokračovat k naučnému bodu č.13.) REVÍR KNÖTEL - Důl Večerní hvězda, důl Václav, důl Barbora, důl Prokop a další. STAROU HORNICKOU STEZKOU budeme sestupovat po žluté turistické značce dolu, směrem na Krupku. Jakmile dojdeme na rozcestí, u nejž se po pravé straně nachází vodárna, dáme se po lesní "Hasičské cestě" doleva (východním směrem). STARÁ HORNICKÁ STEZKA pokračuje od vodárny rovně dolu a po několika stovkách metrů ústí na hlavní silnici spojující Krupku s Horní Krupkou () - po ní však již nepokračujrme! V pravo od vodárny vede lesní pěšina k místní části zvané VE VÍSCE a dál k PROHLÝDKOVÉ ŠTOLE STARÝ MARTIN, zmiňované v bodě č.3.). Mi však pokračujeme po lesní "Hasičské cestě" dál směrem na východ a po zhruba 400 metrech vidíme po levé straně, téměř hned u cesty portál štoly LUKÁŠ (ta však nemá nic společné s žílou Lukáš, ani jámou Lukáš). Zhruba v 2/3 této trasy mineme po levé straně cesty malou ukloněnou skálu. Jde o ukázku skluzné plochy Krušnohorské zlomové linie. Zhruba 150m severně v kopci nad touto skálou, vystupuje výchoz žíly Lukáš na zemský povrch. O žíle Lukáš jsme si povídali více v bodě č.3. Ta však již spadá zase do revíru Steinknochen.

Po dalších asi 400 metrech (všechny přípoje lesních cest jak z prav, tak i zleva ignorujeme) přicházíme do místní části zvané KNETL, podle níž se jmenuje i celý zdejší revír. V oklolí je spousta dnes již špatně patrných šachet, štol a dalších zbytků po dolování. Na konci "KNETLU" se z pravé strany napojuje cesta se zeleným turistickým značením. V tomto místě se po levé sraně nachází nově zabezpečená a dobře prohlídnutelná jáma ŠACHTY SIEBENSCHLÄFER SACHT (SEDM SPÁČŮ). Zde cestu po které jsme doposud šli opustíme a tuto jámu nadejdeme po její levé straně starou, nevýraznou cestou, vedoucí do kopce SV směrem. Po zhruba 160 metrech kříží cestu terénní deprese, táhnoucí se od JV na SZ v délce několika stovek metrů. Jedná se o tzv. MAHLEROVU ŽÍLU. Chceme li-si MAHLEROVU ŽÍLU dobře prohlédnout, musíme z cesty sejít a dát se po této terénní depresi na JV. Cestou narazíme na několik dobře viditelných propadů, či dobývek. Nejlepší možnos k pozorování MAHLEROVI ŽÍLY se nachází zhruba po 90 metrech chůze podél této terénní deprese, těsně před 9.sloupem lanové dráhy z Bohosudova na Komáří vížku. Jinak pokračujeme dál po cestě (zde již spíše severním směrem), až po dalších zhruba 80 metrech narazíme na již lepší lesní cestu vedoucí z východu na západ. Zde se dáme doprava (východním směrem), podejdeme lanovou dráhu z Bohosudova na Komáří vížku a po nějakých 200 metrech stojíme před PROKOPSKÝM PNĚM. Od PROKOPSKÉHO PNĚ sestupujeme "údolím" již po lesní pěšině dou z kopce jižním směrem. Po zhruba 90 metrech míjíme po levé straně bývalý portál ŠTOLY PROKOP. Pod ŠTOLOU PROKOP se držíme lesní pěšiny ztáčející se vlevo (spíše JV směrem). Pokud by jsme šli po pěšině směřující rovně dolu (spíše jižním směrem), vyšli bychom nad výsypkou a portálem ŠTOLY BARBORA. Po dalíšch asi 170 metrech chůze po této pěšině stojíme na rozhraní druhé největší PINKY v Krupce ZWICKENPINGE a HALDY ZWICKENPINGE. Odtud máme dvě možnosti, jak se dostat na "Hasičskou cestu" a po ní pokračovat dál. První možností je pokračovat po pěšine jižním/JV směrem a po zhruba 120 metrech sestoupit u plácku s krmelcem a rozcestím se zelenou turistickou značkou vedoucí z JZ na SV, respektive ze západu na východ, na níž se ze severu napojuje neznačená lesní cesta. Zde se dáme doprava a již po zelené turistické značce obejdeme JZ směrem skalní ostroh, za nímž se cesta prudce stáčí doprava SZ směrem. Po zhruba 200 metrech od sestupu k plácku s krmelcem a chůze po "Hasičské cestě" stojíme pod HALDOU ZWICKENPINGE. Druhou možností je OPATRNĚ!!! sejít HALDU ZWICKENPINGE na "Hasičskou cestu". Odtud pokračujeme dál po "Hasičské cestě" po zelené turistické značce SZ směrem. Po 80 metrech stojíme před po pravé straně se nacházejícím portálu ŠTOLY BARBORA. Z její pravé strany se nachází dnes již né moc patrná její HALDA. Z levé strany ŠTOLY BARBORA se nachází skála, nad níž se nachází PRAPŮVODNÍ POVRCHOVÁ DOBÝVKA ŠTOLY BARBORA. Z levé strany této skály se nachází další, tentokráte dobře viditelná, zato ale zase né moc stabilní HALDA ŠTOLY BARBORA. Od této haldy máme ještě možnost sestoupit svahem pod "Hasičskou cestou" dolu, asi 60 metrů jižním směrem, k bývalé ŠTOLE VÁCLAV. Sestoupíme-li ještě dalších 30 metrů po svahu, dostaneme se na plošinu, na níž se nacházejí zbytky základů těžebních zařízení. Na západním okraji této plošiny, pod lanovou dráhou z Bohosudova na Komáří vížku, se nachází HALDA ŠTOLY VÁCLAV.