HNĚDOUHELNÉ DOLY V KRUPCE

Důl Elbe je nechvalně známý svou historií spojenou s pochody smrti.

Pochody smrti - tyto pochody se uskutečňovaly v době 2. světové války, kdy v letech 1944-45 byli vězni z koncentračních táborů blízko fronty nuceni pod hrozbou okamžitého usmrcení jít mnohakilometrové pochody bez dostatku jídla, pití i odpočinku. Lidé byli podvyživení, nemocní, vyčerpaní, nedostatečně obutí a oblečení, vystaveni jakémukoliv nepříznivému počasí. Kdo již dále nemohl pochodovat, byl zastřelen. Stejně tomu bylo i u transportů v přeplněných dobytčích vagonech, kde byli zajatci zavřeni i několik dní bez možnosti získat potraviny či provést hygienu.

Jeden takový transport zastavil dne 24. dubna 1945 na nádraží v Bohosudově. Vlak s 1880 vězni české, ruské, polské, italské, francouzské a německé národnosti vyjel ze sběrného tábora Ammendorf/Osendorf u Halle a mířil směrem na Plzeň. Při zastavení v Bohosudově se někteří lidé z transportu vykoupali v malých tůních pod nádražím, mnozí se vody také napili. Celkem 313 vyčerpaných a nemocí zesláblých vězňů zde zemřelo na zápal plic nebo tyfus. Jejich těla byla naházena do prohlubní opuštěného dolu nedaleko trati. Tím dolem byl právě tento důl - Elbe.
Po skončení války byla těla exhumována a pohřbena do hromadného hrobu naproti kostelu sv. Prokopa. Později byl zde roku 1948 odhalen památník obětem transportu.

Důl Elbe je nechvalně známý svou historií spojenou s pochody smrti.

Pochody smrti - tyto pochody se uskutečňovaly v době 2. světové války, kdy v letech 1944-45 byli vězni z koncentračních táborů blízko fronty nuceni pod hrozbou okamžitého usmrcení jít mnohakilometrové pochody bez dostatku jídla, pití i odpočinku. Lidé byli podvyživení, nemocní, vyčerpaní, nedostatečně obutí a oblečení, vystaveni jakémukoliv nepříznivému počasí. Kdo již dále nemohl pochodovat, byl zastřelen. Stejně tomu bylo i u transportů v přeplněných dobytčích vagonech, kde byli zajatci zavřeni i několik dní bez možnosti získat potraviny či provést hygienu.

Jeden takový transport zastavil dne 24. dubna 1945 na nádraží v Bohosudově. Vlak s 1880 vězni české, ruské, polské, italské, francouzské a německé národnosti vyjel ze sběrného tábora Ammendorf/Osendorf u Halle a mířil směrem na Plzeň. Při zastavení v Bohosudově se někteří lidé z transportu vykoupali v malých tůních pod nádražím, mnozí se vody také napili. Celkem 313 vyčerpaných a nemocí zesláblých vězňů zde zemřelo na zápal plic nebo tyfus. Jejich těla byla naházena do prohlubní opuštěného dolu nedaleko trati. Tím dolem byl právě tento důl - Elbe.
Po skončení války byla těla exhumována a pohřbena do hromadného hrobu naproti kostelu sv. Prokopa. Později byl zde roku 1948 odhalen památník obětem transportu.